Hudba
Přivítání:
Milá Diano, Isabelko, milý Willy, vážená rodino, milí přátelé,
přišli jsme na toto setkání, abychom oslavili život v jistotě,
že nic a nikdo jej nevyrve z ruky jeho dárce. V této jistotě se
dnes chceme rozloučit s Michalem Vybíralem.
Píseň:
716 Z Tvé ruky, Pane můj
Modlitba:
Pane, chceme Ti dnes především děkovat – za Michalův život,
za všechny dary, které jsme skrze něj směli dostat. Za všechny
společné chvíle, za radost a chuť
do života, kterou kolem sebe rozdával.
Děkujeme
však především za to, že jsme s ním směli sdílet Tvé
ujištění, že jsi za každým z nás přišel v Ježíši z
Nazareta. Že jsi ho Michalovi i nám dal rozpoznat jako Tvého Syna
a našeho Spasitele. Že jsme společně směli prožívat Tvou
přítomnost, že jsme Ti mohli odevzdávat radost i bolest.
Prosíme,
buď tu dnes s námi a přikrývej náš smutek svojí milostí.
Amen.
1.
čtení:
Jer 29,11-14
Píseň:
712 V Tvé síle, Pane Bože můj
2.
čtení:
Fp 3,13-14.20-21 (B21)
Promluva:
Starozákonní text, který jsme slyšeli, vlastně vybrala Diana.
Před nějakou dobou se nad Kolovraty udělala duha, Diana ji
vyfotila a opatřila tímto veršem: "Neboť to, co s vámi
zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to
myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do
budoucnosti". V tomto verši jednoznačně dominují budoucnost s
nadějí. To zcela koresponduje s tím, jak Michal s Diankou ve víře
přistupovali k Michalově těžké nemoci. Je tu budoucnost, je tu
naděje. A to ne proto, aby vytěsňovali to, co se děje –
ono to dost dobře nešlo – ale aby měli sílu k životu. Aby
využívali každý okamžik – pro děti, pro sebe. Aby neuzavírali
budoucnost.
Okouzlovala
mě Michalova chuť do života. A vůle k životu. Byl bezesporu
silný člověk. A schopný člověk. Do České republiky přišel s
maminkou a sestrou po rozdělení republiky za tatínkem, který
tu pracoval. Michal tehdy ještě ještě na základní škole. A on
ten přechod tak jednoduchý není – o tom mi vyprávěla Michalova
sestra Zuzka. Michal šel na střední školu na obchodní akademii,
v rámci výměnného pobytu byl rok v USA. Už od dětství byl
výborný sportovec. Sport ho prostě bavil – aktivně i pasivně.
To vše zmiňuji pouze jako ukázku Michalovy vytrvalosti,
houževnatosti, které se u něj promítaly do všech oblastí
života.
Ale
pro mě bylo u něj hodně zásadní něco jiného. Pokaždé, když
jsem k Vybíralům přišel, jsem si s potěšením prohlížel
fotografie z cest – tedy fotografie Diany a dětí z cest. A díky
tomu jsem také mohl pozorovat, jak děti rostly. Každý rok vyráběl
nástěnné kalendáře a bylo krásné si jimi listovat a uvědomovat
si, jak Michal miluje svoji rodinu. Zároveň se ale neuzavíral do
soukromí, vnímal lidi kolem sebe a kdykoliv byl někdo v nouzi,
Michal tu byl s nabízenou pomocnou rukou. Zřetelně byl pro něj
tento rys typický od dětství, když se např. na střední škole
postavil proti celé třídě a tvrdě se zastal profesora, kterého
třída šikanovala.
Tím
se dostávám k tomu, že u Michala prostě nejde vynechat
skutečnost, která vše podkreslovala, která u něj ve všem hrála
roli. Michal byl hluboce věřící člověk. S Dianou se setkali v
křesťanském společenství. Okouzloval mě tím, jak se zcela
přirozeně druhých lidí ptal, jak to mají s Pánem Bohem.
Naposledy v nemocnici, kdy poté, co vytáhl z pana doktora z
paliativní péče, že chodí do sboru Církve bratrské, se prostě
zeptal sestřičky, která stála vedle něj: "A vy se také
modlíte?". A pak je pozval ke společné modlitbě. Prostě vztah
s Bohem byl pro něj jako dýchat vzduch. Dalo by se říci, že v
okamžiku, kdy se mu už dýchalo velice obtížně, jeho "dýchání
s Bohem" bylo stále bez problémů. Byl stále plný důvěry v
ujištění, které se dostalo částečce Božího lidu v zajetí
kdesi v Babylóně - "Mám v úmyslu váš prospěch, a ne
neštěstí; chci vám dát budoucnost a naději." Hodně jsme
všichni doufali, že ta budoucnost bude taková, která by se nám
líbila. Ve kterou doufal Michal a jeho nejbližší. A jsme
nešťastní
z toho, že to tak nedopadlo.
A
právě v tuto chvíli přichází ke slovu text, který se líbil
Michalovi. Text z dopisu apoštola Pavla do sborečku ve Filipech.
Nejsrdečnější, nejláskyplnější Pavlův dopis lidem, kteří
už byli unavení z různých tlaků a sporů a nejisté budoucnosti.
Tak jako jsme unavení my, protože nás Michalova smrt velice
zasáhla a vyrovnávání s ní nás stojí velké úsilí. Michalovi
se hodně líbil hlavně poslední verš, který jsme slyšeli
z dopisu do Filip: "Ten promění naše ubohé tělo do podoby
jeho slavného těla, a to mocí, kterou je schopen podmanit si vše."
Moc se mi líbí Michalova schopnost najít text, který promlouval
do jeho tělesné bolesti. Ale ono tu jde o víc. Jde o povzbuzení
ve chvíli, kdy se budoucnost zdá být zakrytá mračny.
Apoštolův
způsob povzbuzení je oslovující a jsem Michalovi vděčný, že
nás upozornil na tento oddíl dopisu do Filip. "Bratří, já
nemám za to, že jsem již u cíle; jen to mohu říci: zapomínaje
na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou, běžím k
cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v
Kristu Ježíši." Smysl apoštolových slov je jasný – ano,
může se zdát, že současnost je naplněna pouze námahou a
bolestí, ale apoštol se na ni nesoustředí. "Zapomínaje na to,
co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou." Stále je tu
budoucnost, o ke které smíme směřovat, o kterou má smysl
usilovat. Slabost těla prostě nemá vliv na tu rozhodující
budoucnost. "My však máme občanství v nebesích, odkud
očekáváme i Spasitele, Pána Ježíše Krista." Michal toto
věděl. Nic mu nezabránilo "dýchat s Bohem".
Dnes
smíme poděkovat za Michalovo svědectví – za obrovskou chuť do
života a zároveň neotřesitelnou jistotu, že naše budoucnost je
u našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.
Amen.
Píseň:
702 Krásná je modrá obloha
Dopis
rodiny:
Přímluvná
modlitba:
Pane Bože, chceme Tě v tuto chvíli moc poprosit za všechny, kdo
jsou v tuto chvíli smutní, kteří se obtížně vyrovnávají se
situací Michalovy smrti.
Chceme
Tě poprosit za jeho nejbližší.
Chceme
Tě poprosit, abys před námi přede všemi otevíral svoji
budoucnost, se kterou se Michal již setkal tváří v tvář.
Budoucnost, která naplňuje
náš život již dnes. Budoucnost, kterou před námi otevíráš
jako milující Otec.
A
jako ke svému Otci k Tobě nyní voláme:
"Otče
náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď
království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb
náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i
my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale
zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na
věky. Amen."
Píseň:
693 Radujte se bratři
Požehnání:
Milost
našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha
svatého se všemi vámi. 2
Korintským 13:13
Hudba
Vynesení
rakve, rozloučení před kostelem
Blaze
těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.
Blaze
milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství.
Blaze
těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.
